Views: 306
V sobotu 8. října 2022 jsme vyjeli auty na odpolední pouť do Žďáru nad Sázavou. Nejdříve jsme navšívili Baziliku Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše. Otec Vladimír Záleský nám podal úžasný výklad o historii baziliky i cisterciáckého řádu.
Výstavba klášterního kostela začala bezprostředně po založení kláštera roku 1252. Základy kostela byly slavnostně vysvěceny 25. 5. 1253. Protáhlá trojlodní bazilika je dlouhá 78 m a je po velehradské bazilice druhou nejdelší v naší republice. V roce 1264 byly slavnostně vysvěceny oltáře. Západní průčelí kostela bylo dokončeno patrně až po roce 1300.
Pravděpodobně po roce 1706 nechal opat Václav Vejmluva upravit interiér v „gotickém stylu“ Janem Santinim. Práce se týkaly především vybudování dvojice hudebních krucht s varhanami. Ze staršího vybavení kostela použil dva obrazy slezského malíře Michaela Willmanna, představující Nanebevzetí Panny Marie, nástavec Nejsvětější Trojici.
V roce 2004 byl vrácen farní (bývalý konventní) kostel zpět církvi. Po katastrofálních požárech v druhé polovině 18. století nikdo neopravoval barokní omítky a poslední předchozí výmalba interiéru byla provedena v roce 1902. Proto se v následujících letech opravovaly omítky v obou bočních lodích, transeptu a presbytáři. Rovněž byly zahájeny restaurátorské práce při obnově oltářů – opravy umělých mramorů, restaurování oltářních pláten, dřevěných plastik, v závěrových kaplích se opravovaly nástěnné fresky. Po dvou stech letech byl znovu otevřen zazděný jižní portál do rajského dvora. V roce 2008 došlo na opravy kleneb. V presbytáři byla nalezena unikátní freska zachycující průvod rytířů klečících před Matkou Boží. V čele průvodu je zobrazen pan Boček z Obřan a král Jiří z Poděbrad, oba s maketou chrámu jako zakladatel a obnovitel kláštera.
Kvůli plánovanému povýšení na baziliku minor došlo k vybudování nové oltářní menzy. Autorem obětního stolu je brněnský umělec Milivoj Husák. V sobotu 30. 8.2008 při páté diecézní pouti rodin brněnský biskup Vojtěch Cikrle nový oltář požehnal a vložil do něj ostatky svaté Zdislavy, ochránkyně rodin a žďárský chrám se tak stal jedním z oficiálních míst kultu této světice.
Po prohlídce baziliky jsme pěšky přešli kolem zámeckého rybníku na Zelenou horu. Díky nádhernému podzimnímu počasí jsme si užívali krásné podzimní pohledy. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého letos slaví 300. výročí od vysvěcení.
Velký ctitel mučedníka Jana Nepomuckého, Václav Vejmluva, zvažoval už od svého uvedení do funkce oslavu mučednické smrti světce. Proto ihned po otevření jeho hrobu v březnu 1719 přistupuje k zadání nového chrámu umístěného na kopci nad klášterem. Kopec byl podle mučedníkova rodiště nazván Zelená hora. Zázrak neporušeného jazyka pochopil jako boží pokyn i architekt Jan Blažej Santini – Aichel. Ten během několika málo týdnů vypracoval pro Vejmluvu projekt poutního kostela a o tři roky později, 27. září 1722, byl kostel slavnostně vysvěcen. Tím však stavební a umělecké práce na Zelené hoře zdaleka nekončily. Nadále probíhaly práce na výstavbě ambitů s pěti kaplemi a pěti branami. Koncepčně i detailně propracovaný projekt byl i po smrti Santiniho svědomitě dokončen. Základním prvkem chrámu je oslava hvězdy uprostřed hvězd. Půdorys postavený na pěticípé hvězdě a pět kaplí v ambitu symbolizují nejen pět mučednických ran Kristových, ale také pět hvězd, které se zjevily nad místem umučení Jana z Nepomuku. Zajímavostí je také to, že Jan Nepomucký byl svatořečen až v roce 1928, tedy až šest let po vysvěcení kostela na Zelené hoře.
Pouť jsme zakončili společně se žďárskými farníky mší svatou.
Plni krásných dojmů a myšlenek jsme se následně vydali na cestu domů.
Text a foto: Ing. Pavel Šikula
