Views: 1104

Stá poutní mše svatá ve Velkých Janovicích

Rok 1918 je v dějinách naší země rokem velice významným. Byl to rok, kdy se zrodil samostatný československý stát. 28. října 2018 tomu bude tedy 100 let, kdy Národní výbor československý vyhlásil vznik Československa. Tuto významnou událost si letos připomínají lidé po celé České i Slovenské republice.

Ve Velkých Janovicích si v letošním roce připomeneme navíc ještě jednu, pro místní také velmi důležitou, událost. Přesně před sto lety v již zmiňovaném roce 1918 byla zde v kapli sloužena první poutní mše svatá.

„Jelikož V. Janovice stále toužily, aby tam též byla mše sv. někdy, proto jsem se odhodlal tam zaříditi pouť na svátek Nanebevzetí P. Marie. Při tom jsem chtěl, aby lid naučil se ctíti P. Marii a když nechodí na poutní místa, aby aspoň tato pouť byla jakousi náhradou. První poutní slavnost byla na svátek Nanebevzetí P. Marie a s dovolením konsistoře byla tam přechována vel. Svátost do druhého dne, aby mohlo býti sv. požehnání…

                                                                                                          Zapsal Jan Kremláček – farář“

Poprvé byla tedy konána poutní mše svatá dle citace z farní kroniky v roce 1918 na svátek Nanebevzetí Panny Marie, tedy 15. srpna. Dnes je datum konání poutní mše sv. v Janovicích jiné, a to 15. září na svátek Panny Marie Bolestné. O této změně rozhodl pan farář Bednář, dlouholetý duchovní správce dalečínské farnosti. Ve kterém roce takto rozhodnul, už se přesně neví, ale bylo to pravděpodobně někdy začátkem 80-tých let minulého století. Tehdy byla důvodem pro jeho rozhodnutí oltářní socha v janovické kapli. Tato socha znázorňuje Pannu Marii Bolestnou a je zde dodnes oltářní sochou. V kapli je umístěna už od roku 1903, kdy při jejím svěcení proběhla velká slavnost.

„Paní Josefa Pokorná vdova z Horní Bobrové, rodem Dobiášova z Janovic, která zemřela dne 15. března 1903, odkázala 200 zl. na zakoupení sochy bolestné Matky Boží pro kapli janovickou. Tyto peníze poslal mně její syn pan Adolf Pokorný, řídící učitel v Novém Veselí u Žďáru. Přání jejímu jsem milerád vyhověl a onu sochu koupil. Od chvalně známé firmy v Sychrově v Čechách „Petra Buška synů“. Socha mistrně provedená stála 176 zl., z peněz, které zbyly, kryl jsem ostatní vydání, jako bednu, přívoz z Poličky, svíce pro kapli janovickou a jiné maličkosti. Slavnost svěcení sochy byla ustanovena na neděli odpoledne dne 27. září. Ač počasí bylo velice nepříjemné, neboť celé dopoledne silně pršelo, přece odpoledne ustal déšť asi na 2 hodiny, takže nám bylo dopřáno v průvodě do Janovic jíti…………..

                                                                                                                             Lad. Schwarzer, farář“

„…Pořádek slavnosti byl asi takto: kolem druhé hod. odpoledne oznamoval zvonek v kapli, že průvod z Dalečína se již blíží, na čež zdejší školní mládež, jakož i mnoho dospělých s křížem a korouhví vyšla jim naproti. Průvod takto zesílený ubíral se nyní ke škole, kde jej již očekávalo veliké množství lidu ze všech okolních vesnic, ano i z Bystřice. Rázem o půl třetí hodině odpoledne vyneslo 6 panen za drůžičky ustrojených pěkně ozdobená nosítka, na nichž upevněna byla uměle provedená socha P. Marie kteráž rovněž věnci a kvítím byla okrášlena. Uspořádaný průvod ubíral se nyní od školy kolem Groulíkových přes celou vesnici ku krásně ozdobené kapli, při čemž zmíniti se dlužno, že skoro všechna děvčata školní za drůžičky byla ustrojena, a že zdejší obecní výbor nechal řádně cestu kudy průvod se měl ubírati větvemi z břízy ozdobiti a opraviti a místem, kde bylo blativo dokonce nechal položiti desky. Poněvadž veliké množství lidu do malé kaple nemohlo se vejíti, měl slavnostní kázání z té příčiny důst. p. Jan Kotínský, farář z Bobrové na schodkách před kaplí, na nichž také po obou stranách stály malé drůžičky, velké pak drůžičky stály kolem nosítek se sochou P. Marie, jež umístěny byly před schodky, což velmi krásně se vyjímalo. Sotva však zmíněný p. farář kázání ukončil, strhla se veliká bouře, takže většina lidu, nemohouc se do kaple dostati, byla nucena do okolních stavení se rozutíkati. V kapli pak samé vysvětil sochu důst. p. Jos. Jirovský, farář ze Lhoty, načež důst. P. Lad. Schwarzer, farář z Dalečína srdečnými slovy poděkoval všem, kteří jakýmkoli způsobem při této slavnosti podíl brali…“

                                                                                                          citace z janovické školní kroniky

Se stavbou janovické kaple bylo započato 15. června 1891. Roku 1892 byla místními občany dokončena jako církevní majetek, který byl posléze převeden na obec.

„Roku 1892 dostavena od katolických občanů a farníků v Janovicích kaple nákladem asi tisíc zlatých, jen pobití věžky plechem stálo 125 zl. Vd. bisk. konsistoř rozkázala výnosem ze dne 23. února 1893 č. 794 následující jí se týkající do dom. protokolu zaznamenati. Je-li oltář v kapli janovické správně dle předpisů církevních zařízen, k čemuž se žádá plátěná pokrývka, přiměřený kříž a svícny, dává se povolení, by kaple tato, jakož i oltářní obraz vysvěceny byly…“

                                                                               Děkanský úřad v Olešnici 7. března 1893

                                                                                                                             Ondřej Haas, děkan

Vysvěcena byla roku dalšího, tedy v roce 1893 při velké slavnosti.

„V pondělí sv.dušní 93. byla kaple janovická s velkou slávou a radostí i u jinověrců posvěcena, kázal při té příležitosti František Špička, katecheta z Jihlavy. Radost byla tím větší an den před tím padl vydatný déšť, jediný za celé léto, který byl ale tak rozhodující, jmenovitě pro leny, že J. Krejčí, který snad měl největší zásluhu o vystavení zmíněné kaple faráři se vyjádřil, abyž by bylo asi 6 roků takových po sobě, utržil totiž za len kolem 600 zl.

                                                                                                                 Zapsal František Coufal farář“

Otázkou ale zůstává,“ komu“ byla kaple původně zasvěcena. Je jisté, že Panně Marii, protože jméno Panny Marie je spjato s historií kaple od úplného začátku ovšem víc se z historických pramenů nedozvídáme.

Nyní slavíme poutní mši svatou 15. září na svátek Panny Marie Bolestné. Toto datum je spojeno s oltářní sochou Panny Marie Bolestné. Bez zajímavosti ale není to, že socha byla umístěna do kaple už v roce 1903, což je 15 let před první poutní mší svatou v roce 1918, která byla ovšem ustavena ne na 15. září, ale na 15 srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1903 však už kaple stála na svém místě 11 let. Zatím jedinou indicií k původnímu zasvěcení kaple jsou vzpomínky p. Marie Zítkové a p. Marie Zavadilové z Velkých Janovic. Pamatují si ze svých dětských let na oltářní sochu P. Marie Bolestné, ale také na velký obraz Panny Marie Lurdské, který visel na zdi po levé straně při vchodu do kaple. Dokáží popsat, jak vypadal a živě se jim vybavuje, jaký to byl krásný obraz. Kde je tento obraz nyní, se neví. Pravděpodobně ho některý z kněží daroval do jiné farnosti. Je však možné a zdá se to být i pravděpodobné, že tento obraz byl původním oltářním obrazem v janovické kapli. Nějaký oltářní obraz tu být totiž před umístěním sochy P. Marie Bolestné musel. Dozvídáme se to i z farní kroniky kde děkan Ondřej Haas zaznamenává povolení biskupské konsistoře k vysvěcení kaple“ jakož i oltářního obrazu“. Janovická kaple tedy byla s velkou pravděpodobností původně zasvěcena Panně Marii Lurdské. S jistotou to ovšem říct nelze, a jak to bylo doopravdy, se možná už nikdy nedozvíme.

S naprostou jistotou nelze ani říct, že letošní poutní mše svatá je opravdu stá. Ve složitých válečných letech, za totality, či z jiných důvodů mohla být tato tradice porušena. Proto je všude oficiálně uváděno „100 let od první poutní mše svaté“. Nikdo z pamětníků si ale nepamatuje, že by se někdy poutní mše svatá neslavila a tak jsem si takto dovolil nazvat alespoň tento článek.